Z Wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
|
|
| Řádka 45: |
Řádka 45: |
| | | | |
| | | | |
| - | [[Kategorie:Německo]] [[Kategorie:Rakousko]] [[Kategorie:Švýcarsko]] [[Kategorie:Německé občanství]] | + | [[Kategorie:Německo]] [[Kategorie:Německé občanství]] |
Verze z 18. 6. 2009, 12:24
Pro ty, kteří přijedou do Německa a mají německé a české (dvojí) občanství
- Nahlášení k pobytu - Až se po příjezdu ubytujete, tak se stačí na KVR přihlá¡sit a požádat o Lohnsteuerkarte. Na KVR se ptají taky jestli má¡te dvojí občanství a kde jste ho získali. Pokud si nahlásíte v D Hauptwohnung, tak by jste si měli v ČR Hauptwohnung odhlásit a taky odevzdat českou občanku.
- Občanka - Pokud už máte trvalé ubytování, tak doporučuju vyřdit občanku, ovšem není nutné. Z praktického hlediska je lehčí u sebe nosit tenkou občanku než pas. Při změně adresy zůstane stejně občanka, přelepí vám jen vzadu adresu, stejně u pasu.
- Řidičák - Doporučuju přepsat český řidičák na německý, dříve před vstupem ČR do EU na to byla dokonce lhůta půl roku od přicestování do Německa jinak se musela dělat autoškola v Německu znova. Pokud řídíte auto s německými spzkami, tak je lepší ukazovat německý řidičák. Při žádosti o něm. řidičák odevzdáte ten český, pak až dostanete německý, tak by vám ten český měli vrátit. Pokud se tak náhodou nestane, tak si můžete vyřídit český v ČR znovu. Český řidičák a občanku(pas) raději ukazovat pokud řídíte české auto.
- Studium - Nikdo po vás nebude chtít jazykovou zkoušku . Z vysoké školy v ČR vám nemusí uznat ani když máte německé občanstvi. Uznání vzdělání pro inženýry, právníky a lékaře se vyřizune např. na Bayerische Regierung.
- Vojna - Pokud vás chtějí poslat na vojnu, musíte jim dokázat že jste v Německu jen dočasně, že jezdíte do ČR za rodinou, tzn. že vaše Lebensgrundlage není v BRD. Nejlepší je napsat že jste přijeli do BRD jen na studia (praktikum) a po studiu se plánujete vrátit zpátky do ČR. Pak k tomu připíšete: "Aus diesem Grund habe ich meine Lebensgrundlage und meinen Ständigen Aufenthalt außerhalb der Bundesrepublik Deutschland. Nach dem Par. 1 Abs. II WPflG wird deshalb das Ruhen der Wehrpflicht festgestellt, weil die Wehrpflichtvoraussetzungen in diesem Fall nicht vorliegen. Deshalb sollte ich von der Wehrüberwachung nach Par. 24 Abs. IV WPflG befreit werden.Ö
Jak je to s dvojitým občanstvím?
Sudety nebyly přímou součást í říše. Jižní území bylo připojeno k Ostmarce, zbytek tvořil Sudetskou župu (hl. město Reichenberg, čili Liberec), obě v rámci Velkoněmecké říše. Z předválečné ČSR bylo přímo k Německé říši připojeno jen Hlučínsko, které bylo součástí pruského Slezska již v l. 1742-1918 - nebylo tedy součástí Rakouska-Uherska, proto bylo připojeno zpět a tamní obyvatelé získali přímo říšské občanství včetně povinnosti rukovat do Wehrmachtu, kterou třeba sudetští Němci neměli. Na Hlučínsku žili etničtí Češi, proto bylo po r. 1918 přiznáno ČSR a po r. 1945 tam neproběhl odsun. Díky německému zákonu o občanství - tzv. zákon krve a půdy - mají dnes nárok na občanství Spolkové republiky, které si často vymínili.) Česká část Těšínska byla přičleněna ke Generálnímu gouvernemantu.
Těšínsko a Hlučínsko
Historie:
Deutsche Volksliste 1.
Hlučínsko a Těšínsko tvoří jen nepatrnou část Ostravského kraje. Do první světové války bylo Těšínsko samostatným knížectvím v rámci rakouské monarchie, které se táhlo až k dnešnímu Bialsku v Polsku. Po válce o Těšínsko v letech 1918-1920 byla země rozdělena mezi Polsko a Československo. Po mnichovské dohodě v roce 1938 okupovalo Těšínsko Polsko a v roce 1939 nacisté. Ze západu je Těšínsko ohraničeno řekami Odrou a Ostravicí, ze severu Olší a ze severovýchodu pásmem těšínských Beskyd při polské hranici, z východu slovenskou hranicí a z jihu jde hranice hřebeny Moravskoslezských Beskyd k řece Ostravici. Hlučínsko leží v okrese Opava a zčásti dokonce v okrajových částech dnešní Ostravy. Z jihu je ohraničuje řeka Opava, na západš končí těsně před městem Opava, ze severu je uzavírá polské hranice a z východu řeka Odra.
Jen tyto enklávy v zemi jsou osídleny původním obyvatelstvem, které nyní mohou žádat německý pas (kromě po republice roztroušených Sudetských i Protektorátních Němců). Hlučínsko na Opavsku a nedaleké Těšínsko. Obě oblasti náležely za války jako jediné přímo k říši (nikoliv k Sudetům). Obě oblasti jsou však osídleny původním slovanským obyvatelstvem, které se v jisté době vnitřně přiklonilo k němectví (Hlučínsko pod pruským záborem v letech 1742-1920 a znovu pod německou říší v letech 1938-1945, větší část Těšínska přičleněna k Německu v letech 1939-1945). V obou oblastech si nyní puvodní obyvatelstvo masově žádá o německé občanství. (Mají nárok na dvojí občanství, tedy české i německé). Lidé na Těšínsku mají nárok na německý pas jen díky válečnému se přihlášení ke slezské národnosti, takzvané "volkslistě". Když Němci v září roku 1939 okupovali Polsko, dostalo se do říše i Těšínsko. To už od října předchozího roku náleželo Polsku na základě mnichovské dohody. V čase polské okupace Těšínska byl vládnoucími Poláky diskriminován český i německý živel, po příchodu Němců však dostala většina starousedlíků šanci perzekucím se vyhnout. "Vytvořením kategorií slezské národnosti a jazyka dali Němci národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu Těšínska šanci zvolit si příslušnost. Nejprve na podzim roku 1939 každý občan Těšínska otiskl svůj palec na přidělenou úřední listinu a zvolil si národnost. "Palčowka", jak se německé policejní registraci lidově říkalo, byla základem pro pozdější zápis na seznam "volkslistářů". Přihlášením se ke slezské národnosti si v prvé řadě ochránili vlastní majetek a odvrátili hrozbu perzekucí ze strany německých orgánů. Více než sedmdesát procent tehdejších obyvatel Těšínska proto nakonec "volkslistu" přijalo. Teprve s listopadovou revolucí ožívá na Těšínsku i zájem o "volkslistu", a hlavně o výhody s ní dnes spojené. Kolik obyvatel Těšínska má dnes na německé občanství nárok, se dá jen odhadovat. Například i podle počtu těch, kteří se k "volkslistě" přihlásili za války, což představovalo 180 tisíc obyvatel Těšínska. Petileté anabáze obyvatel Těšínska v německé říši je dostatečným důvodem pro dnešní Německo, aby zdejším občanům přiznalo německé pasy.
Deutsche Volksliste 2.
Jak již bylo řečeno, na obsazených území Polska (včetne Hlučínska a Těšínska) a Svobodného města Danzig (Gdansko) byl zřízen registr pro Volksdeutsche - Deutsche Volksliste. Ta měla 4 oddělení: Osoby začleněné do 1. nebo 2. oddělení získali s účiností k 26.10.1939 německou státní příslušnost. Dostali modrý Volkslisten-průkaz. Osoby začleněné do 3. oddělení získali německou státní příslušnost auf Widerruf. Automaticky získali německé občanství pokud se přihlásili k německé národnosti. Dostali zelený Volkslisten-průkaz. Par. 5 odst. 2 Verordnung über die Deutsche Volksliste říká: Zisk německé státní příslušnosti lze odvolat jen do 10ti let. (...) V případě odvolání (Widerruf) se ztrácí německá státní příslušnost. (...) Při zřeknutí se 10ti leté lhůty na odvolání dochází ke konečnému získání (tritt der entgültige Erwerb..) německé státní příslušnosti. Do 4. oddělení byli začleněni všichni sympatizanti s němectvím jiné národnosti. Ti mohli na žádost získat německé státní občanství. Měli červený Volkslisten-průkaz. Ti, co byli zahrnuti do 1. a 2. oddělení mají dnes bezproblémově nárok na německý pas. Oddělení 3. je nutné podrobit zkoumaní a nechat rozhodnout německé úředníky podle jejich záznamu k dané rodině.
Odkazy
